Jste zde

Manželství

Manželství

Hlavní téma: "Vztahy mezi lidmi".
Volné pokračování článku "Jak se vztah rozvíjí".

Nejprve přichází láska, pak manželství. Ale může to být i úplně jinak ...

„Manželství není jen nejdůležitějším vztahem, je i vztahem, který dává člověku pocit, že život je krásný a hodný žití, i kdyby byl navenek sebetěžší.“
(Irving Stone, americký spisovatel 1903 – 1989)

Volné pokračování článku "Vztahy mezi lidmi".

Manželství je právní a společenská instituce, která tvoří legislativní základ pro rodinu. Tradice manželského obřadu, práva a povinnosti v manželství, způsob výběru partnera, počet a pohlaví partnerů i právo vstoupit do manželství se mohou lišit v závislosti na kultuře. Dlouhodobě je manželství ekonomicky, právně, nábožensky a sociálně uznáváno jako primární společenská instituce pro výchovu dětí.

V České republice je manželství dobrovolným, v zásadě trvalým soužitím dvou osob různého pohlaví, které je založeno zákonem stanoveným způsobem – sňatkem. Jeho hlavním účelem je dle zákona založení rodiny a řádná výchova dětí, tedy biologická a výchovná funkce. Jde o institut veřejného práva.

„50% manželství končí rozvodem. Stále je to ale lepší než těch druhých 50%, které končí smrtí.“

Práva a povinnosti manželů
Manželství obvykle přináší práva a povinnosti manželům, které se týkají výchovy dětí, společného vlastnictví, sexuálního chování, příbuzenských vazeb, členství v kmeni, vztahu ke společnosti, dědictví a lásce. Ve specifických případech manželství též ustanovuje právní otcovství dítěte ženy nebo právní mateřství dítěte otce. Manželství je tradičně jedním z požadavků na založení rodiny, o což se opírá i fungování společnosti. Manželství tedy neslouží pouze manželskému páru, ale též zájmům dětí a společnosti, jíž jsou součástí.

V židovství, islámu a křesťanství je manželství tradičně nezbytným požadavkem pro pohlavní styk. Sexuální vztahy před manželstvím tedy nejsou těmito náboženstvími podporovány, neboť jsou považovány za smilstvo. Ještě menší přízni se těší sexuální vztahy mimo manželství (cizoložství, nevěra) jakožto porušení manželské věrnosti.

Manželství končí:

  • smrtí jednoho z manželů,
  • pokud soud manželku, nebo manžela prohlásí za mrtvého nebo
  • rozvodem

Dalším způsobem je anulace manželství, jíž se domnělé manželství prohlásí za neplatné od počátku. Pokud se v případě prohlášení jednoho z manželů za mrtvého později ukáže, že žije a mezitím druhý manžel uzavřel manželství nové, to původní se již neobnoví.

Manželství v dnešní době

Dovoluji si citovat z výborného článku zveřejněného na www.centrum.cz:
"V roce 1974 psychiatr Miroslav Plzák napsal: "Ženy se derou do manželství, ač v něm mají více práce, více ponížení a větší nebezpečí existenčního zničení." Jenže ty doby pomalu uplynuly.

Ženy roku 2014 se z rizika tradičních ženských strategií založených na sebeobětování poučily, a nyní hledají jiné cesty. O mnoho snadnější to ovšem nemají. Ženy, které dokážou snoubit oslnivou kariéru manažerky s těhotenstvím, rolí dokonalé manželky, pečující o muže, děti a velký dům se zahradou, totiž existují jen v reklamních spotech.

V reálném životě musí žena profesně obstát v mužské konkurenci, aby se finančně zajistila, a zároveň se po ní požaduje být chápající manželkou, starostlivou matkou a pečlivou hospodyní. To všechno na plný úvazek. Což je samozřejmě nemožné, pokud se partner nevzdá svých "mužských" výhod a neobětuje velkou část vlastního profesního času rodině. Jenže tím může ztratit konkurenceschopnost na trhu práce zase on... Vzniká tak začarovaný kruh, který vytváří značný prostor pro pocity selhání u obou pohlaví.

Důsledek? Realizace mateřství je pro ženu spojena s tak velkým existenciálním rizikem, že ochota k reprodukci rapidně klesá. Muži a ženy se stávají konkurenty a stát jejich rivalitu nedostatečnou sociální politikou ještě víc zhoršuje. V ČR vstupuje do manželství historicky nejméně lidí,a o to víc se jich rozvádí. Porodnost je už dvacet let tak nízká, že dochází k přirozenému demografickému úbytku obyvatelstva. Řečeno jinými slovy - vymíráme."

Institut manželství už pro lidi nemá takovou váhu a vážnost, jakou měl pro dřívější generace. Předmanželské smlouvy o dělení majetku jsou už v myšlení mladých lidí natolik zakořeněné, že jejich rodiče často nechápou, jak je možné, že na tento "obchod" partner nebo partnerka vůbec přistoupí a do manželství vstoupí. Právní "ošetření" situace rozchodu nebo rozvodu pak já za nejlepší začátek vztahu zrovna nepovažuji.

Mnozí lidé si vůbec neumí představit, že by rozvodem mohli o "své" peníze nebo "svůj" majetek přijít... je zvláštní, že v předmanželských smlouvách se tak moc neřeší to, co bude s dětmi, jak to bude s jejich dalším osudem a životem... Právně ošetřený rozpad manželství je pak už jen "technickou" záležitostí v okamžiku, kdy se vztah rozpadá nebo když se rozpadá z důvodu navázání paralelní vztahu nebo nevěry. Rozvod už pak skoro není o otázce citů, důvěry, zklamání, ale stává se záležitostí právníků...

Předmanželské smlouvy chápu jako prioritní nedůvěru v to, co partneři uzavírají. Můj názor je ten, že když se někdo rozhodne žít s někým dalším v manželství, v první řadě by měl přemýšlet o tom, co za člověka si bere.

Manželství "ošetřené" předmanželskou smlouvou mi připadá skoro jako "obchodní svazek", který když nevyjde, nic moc se neděje... Takovéto vztahy nevedou k vědomí, že na vztahu pracovat je potřeba pracovat, starat se o něj, pečovat o něj za všech, i nepříznivých okolností.

 

Na zamyšlení:

„Všechny ženy sní o Casanovovi, kterého by měly jen samy pro sebe.“
(Marcello Mastroianni)

„Když se žena vdá, vymění pozornost mnoha mužů
za nepozornost jednoho.“
(Komnata snů)

„S manželkou si často vyměňujeme názory.
Já přicházím se svým
a odcházím s jejím.“

„Především v manželství je nutno chyby znát, nikoli nenávidět.“
(Erasmus Rotterdamský)

„Před manželstvím se domníváme, že milujeme - v manželství se to teprve učíme.“
(Kästner)

„Když vidíš nějakou sukni, zapomeneš, že jsi ženatý. 
manželka Marka Twaina
Naopak! To si na to vždycky vzpomenu.“
(Mark Twain)

„Kdo pospíchá se svatbou, bude mít dost času toho litovat.“
(Dánské přísloví)

"Ženatý muž může zapomenout na své chyby.
Je zbytečné, aby si tutéž věc pamatovali dva lidé...“

Štěstí není něco, co k člověku přijde jen tak. Přichází spolu s našimi činy.
(Dalajláma)

„Každý musí platit za chyby, které dělá, ale kdo je udělal z lásky, dostane slevu“.
(Pavel Kosorin)

Pro zasmání:

 Muž doprovází na letiště manželku, která odlétá na dva týdny do Švédska. 
V letištní hale jí zlomyslně před všemi přítomnými ironicky žádá
„Miláčku, a nezapomeň mi přivézt nějakou hezkou Švédku ... Ha Ha Ha !“
Manželka skloní hlavu, vtípek se jí zdá poněkud nevhodný, ale nastoupí do letadla a odletí.
Po dvou týdnech se vrací a manžel ji očekává  na letišti. Když ji vidí, první co ho napadne, je se zeptat, zda mu veze tu hezkou Švédku...
„Jistě drahý, musíme ale nějaký čas počkat a doufat, že to bude holčička.....“.

Bouchl manžel do stolu a zařval: „Kdo je pánem v téhle rodině!“
Obratem dostal od manželky facku.
„Ale, Amálko, to se už nemůžu ani zeptat ?“

„Beru svoji ženu všude,
ale ona vždycky najde cestu zpátky.“
(Miroslav Horníček)

Jaký je rozdíl mezi manželkou a teroristou? - S teroristou se dá vyjednávat.

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje:

(AK)(Z)(L)

Komentáře

Patřím k těm, kteří věří, že sex patří do manželství. Nenutím nikoho, aby můj názor sdílel. Ale tohle mi právě přijde nejvíc uhozené, že hranice pro vstup do manželství leží o tři roky výše než hranice pro legální sex. To je, jako by stát mladým říkal: "Sex do manželství nepatří, musíte to stihnout dřív!"
Pak se divíme, proč je u nás tolik rozvodů, zklamaných mladých děvčat atd... Dokonce dnes někteří považují za cosi divného, když člověk žijící v manželství je spokojený se svým sexuálním životem. Proč asi? Někdo je naučil, že sex patří do nezávazného vztahu a že v manželství jde už jen o povinnost a to je lež jako věž.