Jste zde

Těhotenství - proč dříve ženy otěhotněly snadněji?

Těhotenství - proč dříve ženy otěhotněly snadněji?

Hlavní téma: "Těhotenství a mateřství".

Takovéto otázky si v dnešní době klade nemálo žen toužících po dítěti. Je opravdu pravda, že dříve ženy otěhotněly snadněji než ženy v dnešní době? Pokud ano, pak proč?

Odpověď na tuto otázku není snadná, protože se pro ni dají najít argumenty které budou jednoznačně obhajovat, že dnes je to úplně stejné (nebo lepší) jako kdysi, ale zcela jistě se najdou lidé, kteří budou prohlašovat, že kdysi to "šlo samo", zatímco dnes...?

Názory lidí se mohou lišit, zatímco i nepřesné a vylepšované statistické výsledky jsou celkem jasné. Dnešní rodiny se zakládají v podstatně pozdějším věku než před 30-ti roky a počet dětí na matku je nižší, než byl před 30-ti roky. Nechci uvádět konkretní čísla, ale nastíním důvody proč tomu tak je.

V minulém století bylo běžné, že dívka se po ukončení střední školy školy nebo po vyučení celkem brzy vdávala. Většinou to bylo okolo 20 až 22 let věku, tedy v době, kdy už byla schopná jak fyzicky, tak také psychicky zvládat roli manželky a později matky.

Mladí muži měli před sebou dvouletou vojenskou základní službu na kterou nastupovali po ukončení školní docházky. Za dva roky vojenské základní služby dospěli, osamostatnili se, naučili se starat sami o sebe a získali nějakou představu o tom co je to zodpovědnost za sebe a druhé. Pokud měli "vážnou známost", dalším krokem v jejich životě byla svatba. Většina mladých mužů skončila základní vojenskou službu kolem 21 až 22 roku věku, vysokoškoláci okolo 23 až 24 roku věku. Pracovat musel každý..., práce byla... Novomanželská půjčka byla bezúročná nebo na minimální úrok, za každé dítě se strhla finanční částka za "odměnu". Postavit dům se stavebními půjčkami se dalo, firmy poskytovaly zaměstnancům byty, města a obce měly na byty pořadníky. Nebylo to ideální, ale dalo se to... Když někdo stavěl dům, rodina a přátelé mu pomohli...

A zažitou představou bylo, že po škole a po vojně potřeba se oženit, založit rodinu, zasadit strom a postavit dům. To není žádná propaganda, tak to prostě bylo...

Dnes je to trochu jiné. Mladí lidé po ukončení školy touží poznávat svět, cestovat, užívat života a najít zaměstnání které je zajistí na zbytek života. Ti, co studují, chtějí studovat co nejdéle... Střední škola je dnes považovaná za nedostatečné vzdělání, na učňovské obory se nikomu moc nechce... Vysoké školy pracují naplno a chrlí jednoho absolventa za druhým.

Mimochodem, ne náhodou se říká, že

  • absolvent filozofické fakulty se ptá: "Chcete ten párek s hořčicí nebo kečupem?" a
  • absolvent fakulty sociálních studií: "Chcete k tomu hamburgeru tatarku nebo kečup?"
    a
  • absolvent politologických studií ...

Práce se hledá obtížně, cestovat za poznáním nebo jenom tak, je snadnější než najít práci. Práce na farmách, při hlídání dětí nebo v různých sezonních akcích po celém světě, se považuje za potřebnou životní zkušenost a také jí skutečně je. Vojenská základní služba už naštěstí není a tak se mladí muži nemusí podrobovat kázni a sebeovládání, které vojna vyžadovala. Ženit se v mladém věku je mezi vrstevníky považováno za neschopnost zvládat pravidla antikoncepce a získat byt nebo postavit dům je už jen pro majetné nebo pro lidi, kteří se odhodlají zadlužit na celý život. Být single je pohodlné a dá se to zvládat do vysokého věku, dokud to i ty nejtupější rodiče úplně neotráví...

Partnerské vztahy se stále méně transformují do manželství, žít jako partneři mimo manželství se dá využít i z ohledu ekonomického. Zakládání rodiny je to poslední o co by někteří mladí lidé do 30 let stáli... Přídavky na děti jsou, ale rodina s nimi nevychází. Hlídat malé děti nemá kdo, babičky a dědečkové jsou v práci u strojů a pracují ... Pak už mnohdy nemají ani sílu postarat se sami o sebe... Potrat je skoro normální a tak ani neplánované těhotenství není problémem... Půjčky jsou dostupné a tak se využívají naplno. Exekuce nejsou nepříjemné, ale k neuváženým půjčkám prostě patří. Mladí lidé se zařizují podle svých představ a zvykají si žít single, protože žít ve dvou je podstatně nákladnější..., vyžaduje to i určité odříkání a představuje i omezení o která mnozí opravdu nestojí... Nakonec ti, co zůstanou u rodičů doma potichu zjistí, že se to dá docela dobře vydržet...

Pokud máte pocit, že jsem nějak pesimistický, tak se mýlíte. Já za vývoj společnosti zodpovědný nejsem a to, že hromadím klady a zápory jednání současných mladých lidí není z mé strany o pesimismu. Spíš je to realita, nad kterou když se zamyslíte, pro někoho může pesimisticky vyznívat.

A ještě do toho všeho dovolila vstoupit příroda! Ta si do těch našich plánů a představ neomaleně vnesla svá omezení, která si málokterý mladý člověk chce připustit. Například takové, že mnohaleté používání hormonální antikoncepce může ženě navodit problémy s otěhotněním. Nebo to, že tuny zbytků hormonální antikoncepce vypuzené močí, ovlivňují skrze vodu a potravu i muže a ti pak mají problémy s nízkou hladinou testosteronu a vysokou hladinou ženských hormonů, především estrogenu v krvi. Muži jsou podstatně zženštilejší než hrdinové z divokého Západu... a také mnozí mají problémy s kvalitou spermatu... Testosteron u mužů a estrogen u žen navozují touhu po druhém pohlaví, zvyšují jejich sexuální touhu - libido. Muži mají potíže s erekcí ve stále nižším věku a ženy problém s nízkou sexuální touhou... Když k tomu přidáme nekvalitní stravu, druhořadé potraviny vylepšené konzervanty v obchodech, přejídání se, nedostatek pohybu, stres, problémy, léky, antidepresiva... jste doma...

Nejhorší je, že menopauza u žen neúprosně nastává kolem 40 roku věku ženy a u některých žen dokonce podstatně dříve.

Jak to řešit?

Muži si musí uvědomit, že v čím pozdějším věku si najdou ženu se kterou budou chtít založit rodinu, tím dříve se potkají s problémy které takovému kroku mohou zabránit. Naštěstí mužů je jako much, a tak si rozumná žena najde výpomoc s oplodněním jinde...

U žen je to horší. S těhotenstvím příliš neotálejte nebo se se zlou potážete! Biologické hodiny ženě neúprosně odměřují čas, do kdy mají šanci na vlastní dítě. Pokud to žena s otěhotněním myslí skutečně vážně, musí mít na zřeteli, že její plodnost ovlivňuje hlavně její věk a také zdravotní stav. To, co nezvládne mezi 20–30 rokem věku, později si ani za své peníze a zkušenosti z cest po světě nekoupí... Na vině je pak samozřejmě vše kolem, protože ona za to přece nemůže...

Mnoho žen se do kritické situace s otěhotněním dostane svou vlastní nerozhodností nebo pohodlností. Léta žijí s partnerem a poctivě berou hormonální antikoncepci. Rozhovorů na téma dítě se bojí a partneři se jich často úzkostlivě vyhýbají...

Když jde do "tuhého" a žena si dupne, že "chce mít dítě" nebo bude se vztahem konec, zjistí, že muž si vybrat pro něho to menší zlo - tedy KONEC.

Často se vztah po letech rozpadne protože partneři si už "nemají co říct..". Ať už jsou důvody jakékoli, žena je na tom hůře než muž. Hlavně ty ženy, které se založením rodiny čekaly "na později" a jejich věk se nebezpečně rychle blíží pětatřicítce... Najednou jsou samy, bez partnera, potencionálního otce jejich dětí... Sehnat v takovém věku nového partnera s chutí založit rodinu není vůbec snadné. Svobodných v tomto věku je málo a ti hledají mladší... Rozvedení už děti většinou mají a další už nepotřebují nebo ani neuživí ... a ti ženatí kolem...

Každé porodnické oddělení vám potvrdí, že za posledních několik desítek let se hranice gravidity výrazně posunula nad 30 let, tedy do životního období ženy, kdy její šance na otěhotnění a hlavně donošení zdravého dítěte postupně, a později fatálně klesají. Zvládnout pak více dětí do menopauzy je pro některé ženy už časově nemožné.

Místo nějakých rad ponechám všem prostor pro to, aby se sami včas zamysleli nad svými životními prioritami. Znám několik žen, které tak dlouho mateřství oddalovaly a z "objektivních důvodů" ho odkládaly, až zůstaly bezdětné. Mnohým partner odešel za mladší ženou, někteří partneři založili rodiny s jinou ženou protože "se to tak nějak stalo", někteří se nechávají opečovávat a tvrdí že nemít dítě bylo to nejlepší, na co přišli...

Radit lidem založit rodinu se nevyplácí. Na to musí přijít každý sám... Někdy je snad i lepší, když žádnou nemají...

Takže tady je taková malá úvaha na zamyšlení:

Příroda má v otázce obměny generací v rámci druhu svá jasná pravidla. Nejdříve je to početí, pak příchod na svět, růst, dospívání, pohlavní zralost, rozmnožování, výchova dětí, postupně snižování plodnosti (klimakterium), stárnutí, období neplodnosti, smrt.

Lidé si však díky antikoncepci, touze po kariéře a pohodlnosti naprosto vědomě a promyšleně posouvají období rozmnožování a výchovy dětí do období stárnutí, tedy do období, kdy se již projevují příznaky snížené plodnosti a přechod do období klimakteria. Jenže příroda o toto období reprodukce nemá až tak velký zájem. Žena již není z pohledu přírody až tak schopná a zdravotně způsobilá pro početí, hlavně však pro zdravé a bezpečné donošení dítěte a jeho porod. Je potřeba si uvědomit, že žena má po celý život všechna svá vajíčka v těle a v měsíčních cyklech se jí většinou jedno uvolňuje pro možné otěhotnění. Čím je žena starší, tím její vajíčka absorbují větší dávku negativních záření, jsou vystavena následkům smogu a životního prostředí ve kterém žena žije a životnímu stylu kterým žije.

Příroda je rozumná a proto je i přirozené otěhotnění s věkem stále obtížnější. Umělé oplodnění je řešením, ne vždy však s kladným výsledkem. Vždy je to však trauma, kterým žena musí projít a to s nejistým výsledkem.

Pro přírodu je mnohdy nakonec opravu lepší, když někteří lidé zemřou bezdětní.

 

Články s podonou tematikou

Literatura  a zdroje